Občas se prostě nesmějeme

Určitě jste se s tím už setkali. V reklamách jsou rozesmátí lidé, protože si koupili produkt, který reklama nabízí. Internet je zaplaven inzeráty, že v té či oné firmě jsou všichni štastní a že je naší velkou chybou, že tam nepracujeme, protože pak přece nemůžeme být štastní. Zdá se, že všechno se všem daří na první pokus. Motivační knihy a videa, podcasty, Instagramové příspěvky a já nevím co ještě – to všechno se nás snaží navést na tu správnou cestu ke štěstí a stálé pozitivitě.

Nechci, abyste se mýlili. Já jsem velmi pozitivní a štastný člověk. Dělám práci, co mě baví, snažím se moc nečíst noviny, tudíž se ke mně negativní informace až tak nedostávají a sportovní výsledky jsou v poslední době docela uspokojivé (nejsem Sparťan :)). A co je nejdůležitější, lidé v mém nejbližším okolí jsou zdraví.

Chci jenom říct, že v soukromém i pracovním životě jsou dny, kdy se nedaří, nic nejde a všichni vás štvou. Žena chce něco, co nechcete dělat, děti byste nejraději vzali vařečkou hned po probuzení, kolegu nakopli do zadnice. Do toho si zákazník oprávněně stěžuje na kvalitu práce a vy máte pocit, že vám všichni kolem dělají jen naschvály.

Nejsem psycholog, ale zkušenost již vím, že je to úplně normální. Někdy se prostě daří a někdy ne. Někdy jsme na výsluní a někdy padáme. Měli bychom se sice snažit, aby dnů, kdy se daří a je nám dobře, bylo mnohem více než těch, kdy se nedaří. Ale bez negativních věcí a zážitků bychom si nebyli schopni uvědomit to dobré, co nás v životě potkává.

Je nefér propagovat, že vše musí být vždy perfektní a sluncem zalité, protože život takový prostě není a nemůže být. Ale proto jsme tu my – lidé, abychom problémy řešili, navzájem si pomáhali a podporovali se a uplatnili to, co umíme. Abychom se v těžších chvílích uměli podpořit. Kdyby všechno šlo hladce a samo, tak tu nemusíme být.

Krásné dny.

František Zeman
generální řiditel