Současný nouzový stav má dopad i do oblasti zpracování osobních údajů. Připravili jsme pro vás odpovědi na tři nejčasnější otázky, které v rámci našeho projektu k
GDPR dostáváme.
1. Může stát sledovat údaje o pohybu a chování osob nakažených koronavirem?
Ano, může. Jedná se o zpracování osobních údajů na základě veřejného zájmu případně při výkonu veřejné moci. I zde však platí určité podmínky. Zpracování musí zahrnovat pouze nezbytné operace v rámci úzce vymezeného účelu, po dobu nezbytně nutnou (maximálně 6 hodin) a za transparentního informování veřejnosti.
2. Může zaměstnavatel v současné situaci zjišťovat údaje o zdravotním stavu zaměstnanců?
Ano, může. V konkrétních situacích je zaměstnavatel povinen postupovat tak, aby předcházel rizikům, odstraňoval je nebo minimalizoval. Mluví se o tzv. prevenční povinnosti. Informace o zdravotním stavu zaměstnance ale patří do zvláštní kategorie osobních údajů (čl. 9 odst. 2. GDPR) a podle toho je tedy třeba věnovat zvýšenou pozornost jejich zabezpečení a omezenému přístupu k těmto informacím.
3. Může společnost díky koronaviru neposkytnou plnění na základě uzavřené smlouvy a nebýt přitom sankciována?
Ano, může. V tomto případě bude záležet na tom, zdali smlouva obsahuje ujednání o tzv. vyšší moci jako je například pandemie a zdali definice vyšší moci ve smlouvě aktuální stav nouze naplňuje. Důležité bude rovněž to, jestli okolnosti způsobené pandemií skutečně znemožnily ujednané plnění.
