AI přichází aneb máte padáka?!

Nejprve bychom si ale měli definovat samotný pojem AI – umělá inteligence. Ty nejpesimističtější trendy v oblasti umělé inteligence, tedy jakési ovládnutí světa „zlým Skynetem“, patří – naštěstí – stále ještě do oblasti sci-fi. Taková umělá inteligence se nazývá obecná (někdy skutečná) a umí se sama učit a sama se přizpůsobuje externím podmínkám. Teoreticky si dokáže uvědomit sama sebe. Navzdory obecné představě je ale její vývoj pouze naprosto okrajovou záležitostí a je docela dobře možné, že obecná umělá inteligence nikdy nespatří světlo světa. Možná je to tak i lepší, přinejmenším z pohledu „technoskeptiků“.

Jinak je tomu ovšem v případě speciální umělé inteligence. Ta je vytvořena za účelem řešení konkrétních problémů a hledání dalších aplikací již vyvinutých technik. Sem patří např. rozpoznávání obrazu nebo třeba algoritmus, který zjišťuje, jak se chovají a agregují proteiny v lidském těle. Tento typ AI bude předmětem dalšího textu se zvláštním přihlédnutím k tomu, jak umělá inteligence ovlivní – nebo už ovlivňuje – pracovní pozice.

Vývojové trendy (nejen) informačních technologií

Abychom se mohli zamyslet nad moderními trendy v oblasti umělé inteligence, musíme nejprve trochu poodstoupit a zamyslet se nad tím, co vlastně stojí za vývojem a prudkým rozmachem AI.

Trend v průmyslu už je desítky let stejný: minimalizovat náklady na nekvalifikovanou práci a co nejvíce ji zefektivnit. Racionální organizací a automatizací práce můžete zvýšit produktivitu natolik, že dokonce můžete platit dělníkům víc. Tato optimalizace směřuje ke snižování nákladů a historicky vedla k trendům deindustrializace a globalizace. V současnosti nás optimalizace vede k neustále vyšším stupňům automatizace.

Historicky tedy vedly trendy a inovace v průmyslu k tomu, že se nejprve limitovaly práce silové, pak rutinní a potom ty precizní. Díky umělé inteligenci jsou na řadě další obory lidské činnosti, ty, které spadají do oblasti duševní práce.

Kde nahrazuje AI lidskou práci

Počítače už v průběhu dvacátého století nahradily práci, která se skutečně dříve označovala jako „computing“, tedy mechanické provádění výpočtů pomocí stanovených algoritmů a tabulek. Z dnešního pohledu už takový druh lidské činnosti může působit až mírně absurdně, ale totéž bychom mohli prohlásit i o dalších povoláních, která zanikla kvůli technickému vývoji: ponocný, lampář, ledař, spojovatel a desítky, možná stovky dalších. Jaké oblasti povolání současnosti ale začíná vytlačovat umělá inteligence?

• Knihovnictví – už dávno nechodíme do knihovny, když potřebujeme vyhledat nějakou informaci, používáme internetové vyhledávače. Jejich mozkem je už hodně pokročilá umělá inteligence, která dovede vyhledávat i podle obrázků a zvuků.
• Tlumočnictví – umělá inteligence začíná překládat už velice obstojně, algoritmy DEEP-L si poradily s překladem i tak náročného textu jako klasické dílo A. Huxleyho Brave New World.  Specifickou oblastí jsou právní texty, které si zatím netroufáme strojově překládat. Přesto se zdá, že znalost cizího jazyka už brzy nebude postačující pro pohodlné uživení se, překladatelé se budou muset vysoce specializovat na něco velmi náročného, jako je umělecký překlad.
• Výzkumnictví – samozřejmě není řeč o špičkových výzkumnících, ale méně náročných asistentských pozicích. Umělá inteligence pro sestavování rešerší už docela schopně funguje ve vědeckých textech – kde dříve trvala tvorba rešerší týdny, dnes to dokáže algoritmus v rámci jednotek minut.
• Medicína – v okamžiku, kdy bude AI dělat medicínské analýzy přesně a rychle, už nebudou zapotřebí odborní laboranti, stačí méně kvalifikovaní pracovníci na odběr vzorků.
• Finančnictví – na burze už obchoduje zlomek lidí, kteří obchodovali s cennými papíry jako dřív, AI je rychlejší a efektivnější.
• Doprava – nové metro D v Praze už nebude potřebovat strojvedoucí. Pokud dojde k rozmachu autonomních vozidel, stanou se postradatelnými i řidiči.

V budoucnu můžeme tedy řešit problém s lidmi, pro které nebude práce, protože ji vyřadila automatizace. Teoreticky se můžeme dostat až do situace, kdy AI vyřadí lidi rychleji a efektivněji, aniž by otevřela nové práce podobné třídy složitosti.

Na druhou stranu zatím k tomuto – pro někoho možná katastrofickému scénáři – v současnosti nedochází. Britští výzkumníci z University of Warwick a University of Sussex publikovali v roce 2021 studii o vlivu umělé inteligence na místní pracovní trh. K zániku pracovních míst celkově nedošlo, ve 28 % zkoumaných podniků naopak pracovních míst přibylo, ve 27 % se snížilo. Nicméně i zde studie uvádí, že docházelo ke změně skladby pracovních pozic.

Technologie AI budou asi stále častěji nasazovány v podobě cloudových služeb. Co se týče budoucího dopadu na pracovní místa, roli může hrát nejenom změna počtu zaměstnanců v existujících firmách, ale i to, jak umělá inteligence změní dynamiku vzniku a zániku firem jako takových.

Budoucí trendy v IT

Co přinese budoucnost, nedokáže s jistotou předvídat nikdo, s nadsázkou můžeme konstatovat, že ani AI. S největší pravděpodobností stroje nebudou mít lidskou touhu a inspiraci a chyby, které dělají člověka člověkem.

S jistotou ale můžeme už dnes konstatovat, že správně aplikovaná umělá inteligence nám zjednodušuje život – od vyhledávání a strojových překladů po nové materiály v průmyslu a nové léky v medicíně. AI nové generace podněcuje vývoj nových kreativních podnikových aplikací. Posílí obchodní kreativitu a tím i zákaznickou zkušenost. Nástroje umělé inteligence umožní e-shopům, firmám i korporacím de facto „samoobslužný“ přístup ve vztahu k zákazníkům, pracovníkům nebo jednotlivcům.

V Algotechu vám už dnes můžeme nabídnout CRM systém SugarCRM s vůbec první AI, která je založena na dataminingu a je účelově vytvořena pro řešení prodejních a marketingových problémů. Aplikovanou AI můžete najít i v našich produktech Sophos, kde dokáže predikovat kybernetické útoky. Samozřejmostí je AI i v ERP systémech Oracle, které implementujeme. Kontaktujte nás, rádi vám doporučíme produkt, kde má umělá inteligence své reálné opodstatnění.