Technologie se vyvíjejí tak rychle, že je s tímto rozjetým vlakem těžké držet krok. Co ještě před pár měsíci znělo jako sci-fi, se dnes pomalu stává realitou. Rok 2025 přinese řadu inovací, které zásadním způsobem ovlivní fungování jedinců i firem napříč všemi odvětvími. Od autonomní umělé inteligence přes kvantové počítače až po novou generaci mobilních zařízení. Kdo zaspí, zaplatí vysokou cenu v podobě ztráty konkurenceschopnosti. Proto pozorně čtete, jaké technologické trendy byste měli sledovat a jak se na ně připravit.
Které inovace změní v roce 2025 svět technologií a byznysu? Tady je přehled hlavních technologických novinek, které si přiblížíme:
V následujících kapitolách se podrobněji podíváme na každý z těchto trendů, abyste se na ně mohli připravit.
Podobně jako v předchozích letech pokračuje intenzivní vývoj v oblastech strojového učení a umělé inteligence. Zatímco minulé roky byly ve znamení generativní AI jako ChatGPT, rok 2025 přinese navíc zásadní novinky – přechod od pasivních asistentů k autonomním AI agentům schopným „samostatného jednání“.
Technologickým trendem č. 1 jsou AI agenti. Ti zvládnou komplexní úkoly bez lidského zásahu – například rezervaci hotelu, plánování nákupu nebo řízení firemního workflow. Tato autonomní AI se objevuje v produktech OpenAI (Operator) i Googlu (Project Mariner). Sám generální ředitel OpenAI Sam Altman označil vývoj autonomních agentů za hlavní směr budoucnosti AI. Přestože firma plánuje i nadále vylepšovat své stávající modely, nejvýznamnější pokrok očekává právě v oblasti agentů schopných samostatného jednání.
Zároveň platí, že se stále více prosazuje generativní AI, která pomáhá s tvorbou obsahu, obrázků, videí nebo programového kódu. V kombinaci s přístupem no-code nebo low-code platformami tak díky ní snadno běžní uživatelé vytvoří vlastní nástroje a produkty bez nutnosti programování. Tím se AI stává dostupnou i pro menší firmy, které si dříve nemohly dovolit její vývoj na míru.
Edge computing funguje nejlépe v symbióze s dalšími technologiemi. V kombinaci s 5G sítěmi a IoT je možné provádět složité výpočty přímo na zařízení, což je skvělé například pro aplikace vyžadující zpracování dat v reálném čase. Díky synergii Edge AI a autonomních systémů jde vytvářet inteligentní zařízení schopná „samostatného rozhodování“ bez závislosti na cloudu.
Fakt: Podle odhadů bude do roku 2030 v provozu až 77 miliard zařízení podporujících edge computing.*
Přestože edge computing nabízí mnoho výhod, má i několik stinných stránek, jako je potřeba důkladného zabezpečení distribuovaných zařízení a správa rozsáhlé infrastruktury. Očekává se ale, že s pokračujícím vývojem technologií a standardizací odborníci tyto překážky postupně překonají. To umožní širší adopci edge řešení napříč odvětvími.
Výrazně se posouvá kvalita AR/VR zařízení – nové generace chytrých brýlí od Samsungu, Googlu či Xiaomi kombinují rozšířenou realitu s umělou inteligencí. Brýle tak už neslouží jen k zobrazování dat, ale fungují jako asistenti – např. poznají obličej, identifikují objekt nebo poradí cestu.
Aktuálně sledujeme světový závod ve vývoji kvantových počítačů, od kterých se očekává, že budou schopné pracovat s určitými typy algoritmů bilionkrát rychleji než nejrychlejší tradiční procesory, které máme dnes k dispozici.
Kromě mnoha pozitivních využití se s nimi ale pojí i hrozba v podobně snadného prolomení šifrovacích systémů, které v současné době používáme. Hackeři by tak mohli relativně snadno krást citlivá data a teoreticky by je sobě navzájem mohly krást i celé státy, což by vedlo k novému druhu světového digitálního konfliktu.
Technologickou novinkou roku 2025 je, že hráči jako IBM, Google a startupy typu IonQ či Rigetti urychlují vývoj kvantových procesorů a představují první komerčně dostupné kvantové cloudy, určené pro testování algoritmů v reálném prostředí.
V únoru 2025 oznámil Microsoft průlom v oblasti kvantových výpočtů představením čipu Majorana 1, který využívá tzv. topologické qubity založené na kvazičásticích známých jako fermiony Majorany. Čip Majorana 1 je vyrobený z hybridního materiálu z arsenidu india a hliníku, který umožňuje vznik tzv. topokonduktorů – nového stavu hmoty. Ten je zásadní pro stabilitu kvantových stavů.
Microsoft plánuje integrovat Majorana 1 do své platformy Azure Quantum, čímž by zpřístupnil kvantové výpočty širší veřejnosti a urychlil vývoj v oblastech jako je kryptografie, simulace molekul, umělá inteligence či modelování klimatu.
Nepřehlédnutelným technologickým trendem jsou skládací telefony, které jsou už dokonce trojité.
Společnosti Huawei a Samsung představily své inovativní modely, které kombinují kompaktnost smartphonu s funkcionalitou tabletu.
Huawei Mate XT Ultimate Design je první komerčně dostupný trojitý skládací telefon, který nabízí tři režimy použití:
Samsung Galaxy G Fold se také skládá ze tří částí a nabízí displej o velikosti přibližně 9,96 × 6,54 palce. Hmotnost zařízení je přibližně 298 gramů, což je více než u tradičních smartphonů, ale s ohledem na velikost a funkčnost je to pochopitelné.
Trojité skládací telefony nastavují nový standard v oblasti mobilní produktivity. Uživatelé mohou využívat větší pracovní plochu pro multitasking, editaci dokumentů nebo sledování médií. Díky podpoře stylusů a možnostem připojení periferií se tato zařízení stávají plnohodnotnou alternativou k tabletům a notebookům.
Technologické novinky 2025 se netýkají jen rozšířené reality nebo nových telefonů. S masivním rozvojem umělé inteligence, kvantových výpočtů a datových center roste i hlad po energii – a to způsobem, který vyžaduje přehodnocení celého přístupu k výrobě a distribuci elektřiny.
Jaderná energie je znovu na výsluní – zejména v podobě malých modulárních reaktorů (SMR), které jsou flexibilnější, bezpečnější a lépe integrovatelné do stávajících sítí. Velké technologické firmy (včetně Microsoftu a Googlu) už investují do vývoje vlastních řešení, protože potřebují pokrýt energetické nároky svých datacenter a AI modelů. SMR se ukazují jako jedno z mála škálovatelných řešení, které zvládne rostoucí poptávku bez emisí.
Spolu s tím roste i důraz na decentralizaci výroby elektřiny. Solární panely, větrné turbíny a bateriová úložiště se v roce 2025 stále častěji kombinují s inteligentními grid systémy, které pomocí AI optimalizují tok elektřiny v reálném čase.
Zajímavým paradoxem je, že umělá inteligence, která sama spotřebovává obrovské množství energie, je zároveň nástrojem k optimalizaci provozu celých energetických sítí, predikci výpadků a snížení emisí.
Podobně jako ostatní výše zmíněné oblasti nejsou ani autonomní systémy žádnou novinkou jako spíše technologickým trendem, který se bude ještě více prohlubovat. V roce 2023 by se podle odborníků měly stát stále rozšířenějšími zejména v oblasti logistiky a mnohé tovární sklady by tak mohly být částečně nebo zcela autonomní (některé už ostatně jsou).
Rok 2025 bezpochyby povede k jejich velkému rozšíření napříč různými odvětvími. Zatímco jsme se dosud setkávali s autonomií především v omezených a kontrolovaných prostředích, nyní jsme na prahu éry, kdy stroje začínají samostatně fungovat v komplexním reálném světě.
V logistice se stále více prosazují autonomní vozidla a robotické systémy, které zvyšují efektivitu a snižují závislost na lidské pracovní síle. Společnost Aurora plánuje v na jaře 2025 uvést do provozu plně autonomní nákladní vozidla. Během testovací fáze přepravovala náklad pro společnosti jako FedEx, Schneider nebo Uber Freight. Jejich autonomní kamiony najezdily více než 3,5 milionu kilometrů, přičemž ke konci testování většinu tras zvládaly bez zásahu řidiče.
Navíc:
Ve skladech je zase technologickým trendem využití autonomních manipulačních technologií (AGV, AMR) a vychystávacích robotů, které zrychlují procesy a minimalizují chyby.
Například britský online supermarket Ocado v současnosti používá ve skladech tisíce autonomních robotů k třídění, zvedání a přemisťování potravin. Jeho sklady mají také zavedenou umělou inteligenci, která vyhodnocuje, jaké jsou nejoblíbenější produkty a ty následně uskladňuje tak, aby je měli roboti co nejblíže.
S technologickými trendy roste i význam kybernetické bezpečnosti. Nové technologie zvyšují rizika spojená s útoky, únikem dat i zneužitím umělé inteligence k vytváření sofistikovaných hrozeb. Právě proto vstupují v platnost nové bezpečnostní požadavky na evropské úrovni – hlavní často skloňovanou změnou je implementace směrnice NIS2.
NIS2 (Network and Information Security Directive 2) je nová legislativa EU, která zavádí přísnější povinnosti v oblasti kybernetické bezpečnosti pro tisíce organizací napříč odvětvími – od IT a energetiky po dopravu, zdravotnictví, bankovnictví a veřejný sektor.
Místo impulzivního reagování na každý nový trend je lepší připravit komplexní strategii pro digitální transformaci. Zaměřte se na identifikaci technologií s nejvyšším potenciálním dopadem přímo pro váš byznys. Je jasné, že ne každá technologická novinka bude stejně relevantní pro všechny společnosti – hlavní je porozumět specifickým potřebám vašeho podnikání a investovat tam, kde získáte nejvyšší návratnost.
Udržet krok s rychlostí technologického vývoje je výzva i pro specializované IT týmy. Zvažte partnerství s externími experty a dodavateli, kteří mají hluboké znalosti a zkušenosti s implementací nejnovějších technologií. Jako jsme například my v Algotechu. Podívejte se na naše služby a neváhejte nás kontaktovat.
Copyright © 2025 - Algotech a.s., all rights reserved
| Zpracování osobních údajů |
Všeobecné obchodní podmínky
