DevOps aneb upřednostněte raději vývoj softwaru na zakázku

Máte ve své společnosti vlastní vývojářské oddělení? Nebo vývoj nenáročných aplikací pomocí „low-code“ delegujete na každého, kdo se na to ve firmě cítí a Power Automate mu není neznámým pojmem? A slyšeli jste už o DevOps?

Co je DevOps?

Ačkoliv se o DevOps (a dalších „agility“ metodách) v současnosti silně hovoří, nejde tak úplně o novinku – o metodě DevOps se poprvé mluvilo v rámci belgické konference DevOps Days už v roce 2009. Termín „DevOps“ vznikl sloučením anglických výrazů pro vývoj (development, Dev) a IT provoz (IT operations, Ops). Jedná se o metodu vývoje softwaru, která klade důraz na komunikaci, spolupráci a integraci mezi vývojářem a odborníky na informační technologie z provozu. Tato metoda je jakousi aplikací reakce na závislost vývoje softwaru a samotného IT provozu v praxi.

Cílem metody DevOps je spojením lidí, procesů a technologií rychle produkovat softwarové aplikace a služby, respektive zajistit průběžné doručování kvalitních produktů a služeb zákazníkům.

Co DevOps znamená pro zaměstnance? Tato metoda významně posiluje dříve izolovaným pozicím (vývoj, provoz IT, QA, kybernetická bezpečnost a další) jejich vzájemnou spolupráci a koordinaci s cílem poskytovat lepší a spolehlivější produkty.

Teoretické výhody DevOps

Podle teoretických předpokladů by agregované týmy složené z vývojářů a dalších výše uvedených pozic měly dosahovat vysokých výkonů a rychleji vytvářet lepší produkty. Konečným výsledkem by pak měla být vyšší spokojenost zákazníků. Takto vylepšená spolupráce a produktivita je také nezbytná pro dosahování obchodních cílů, jako jsou tyto:

• Zkrácení doby uvedení na trh
• Přizpůsobení trhu a konkurenci
• Zajištění spolehlivosti a stability systému
• Zkrácení průměrné doby obnovení

Několik příkladů komerčního využití DevOps v praxi

Specializované softwarové společnosti, které velmi často publikují nové verze produktů, metodiku DevOps poměrně úspěšně ověřily v praxi:

• Společnost Flickr vyvinula přístup podporující obchodní požadavek 10 nasazení za den. Tento způsob nasazování v denním cyklu může být efektivní zejména pro firmy, které vyvíjí multifunkční aplikace či aplikace pro vyšší řády počtu uživatelů.
• Samotná IBM efektivně prodává své produkty a řešení přes tzv. DevOps Assessment a rozšířila metodu DevOps na celý životní cyklus aplikací.

Šedivá je teorie, zelený strom života (a praxe)

Jistě, ne každá společnost má kapacity a možnosti jako IBM. Úzká spolupráce mezi týmy má v dlouhodobém hledisku vést k vytvoření jednoho velkého funkčního IT celku, který obsáhne celý životní cyklus vývoje softwaru. Teoreticky to zní dobře.

Praxe ale ukazuje, že nasazení DevOps má mnohá úskalí, zejména v případě, pokud se nespecializujete na vývoj softwaru, a především tehdy, pokud celou metodu neimplementujete skutečně naprosto důsledně.

Ukazuje se totiž, že nasazení principů DevOps v mnoha firmách nepřináší teoretické výsledky. V některých případech může být dokonce další rozšiřování metody DevOps i kontraproduktivní.

Jaké jsou hlavní problémy nasazení DevOps ve firmách:

• Specializované vývojářské nástroje – v rámci různých platforem jsou k dispozici obvykle neznámé a velmi různorodé vývojářské nástroje (na generování skriptů, automatizaci, testování, optimalizaci atd.). Problém je, mnohdy tyto nástroje bývají zcela nové i pro seniorní IT pracovníky. Nastupují školení, a především odpor kvůli odsunutí osvědčených nástrojů na vedlejší kolej, a to ze strany lidí z IT, ale i řadových koncových uživatelů.
• Definice procesů a standardů – problémem bývá vágní definice nových postupů a standardů, některé tradiční principy jsou dokonce zcela převráceny. Dále chybí definování univerzální sady nástrojů, nastavení procesů výstupní kvality, s tím související metriky a nejednoznačnost, které procesy se budou automatizovat a které budou i nadále vykonávány ručně.
• Požadavek na neustálou interakci mezi odděleními – DevOps spočívá v neustále spolupráci mezi vývojáři s dalšími odděleními (a uživateli), a to ve všech fázích vývoje. Koncoví uživatelé mají ale v praxi sice tendenci spolupracovat, ovšem pouze do fáze uvedení aplikace do provozu – poté další zájem koncových uživatelů prudce klesá.
• Nasazování nedodělaných či nehotových aplikací – metoda DevOps klade důraz na rychlost, kvůli čemuž mnohdy dochází k vydávání nehotových aplikací, které se dolaďují až za chodu. Ne vždy je takový přístup vhodný i pro kritické aplikace – tento postup nelze tolerovat u mimopodnikových aplikací určených externím zákazníkům.

Vsaďte raději na vývoj softwaru na zakázku

Principy DevOps mají přes své teoretické výhody celou řadu praktických omezení, zejména v oblasti vývoje softwaru, jako jsou kritické aplikace. Ty obvykle vyžadují důslednou integraci s existujícím kódem. Metodu nelze ani dobře aplikovat tam, kde nemůžete očekávat příliš aktivní spolupráci koncových uživatelů (což nastane prakticky vždy po prvním ostrém vydání aplikace).

Pokud se na samostatný IT development sami vysloveně nespecializujete, s vývojem softwaru na zakázku se raději obraťte na nás.