Historie využívání telefonu

Historie využívání telefonu

Předchozí článek popisuje dění kolem objevu telefonu, jeho patentové přihlášky a začátky používání telefonu. Pro masové rozšíření telefonu muselo dojít k jeho průmyslové výrobě a k dalším technickým zdokonalením. V tomto směru sehrál významnou roli Bellův rival v patentové přihlášce telefonu - Elisha Gray, který uplatnil patentové přihlášky na dílší řešení a zdokonalení telefonu. S využitím těchto patentů a znalostí Elischa Graye zahájila společnost Western Electric Manufacturing Company v Chicagu USA 1878 průmyslovou výrobu telefonů ve větších sériích. Následovaly však soudní spory mezi Grahamem Bellem a Western Electric o průmyslová práva na výrobu telefonu. V roce 1881 vyhrála tuto patentovou válku společnost Bell Telephone Company, která  pak koupila kontrolní podíl ve Western Electric. Následující rok byla telefonní divize Western Electric začleněna do Bell Telephone Company. V roce 1883 toto seskupení začalo používat jméno American Telephone and Telegraph Company  (AT & T). To byl začátek největší světové telekomunikační společnosti. O historii AT & T, kde je původ technologie, kterou společnost Algotech jako dealer Avaya má ve svém produktovém portfoliu, se připravuje samostatný článek.

Pracoviště manuální telefonní ústředny

Zajímavé bylo, že telefony se v té době neprodávaly, ale pronajímaly se uživatelům. Telefonní spojení pouze bod-bod nemohlo uživatele dlouhodobě uspokojit a proto vznikly první telefonní manuální ústředny. Telefonní linky byly spojovány operátorkami na základě hlasového požadavku volajícího uživatele. Telefonní operátorka bylo typické zaměstnání pro ženy. Rychlost obsluhy volání a utajení hovorů bylo na nízké úrovni, protože to ovlivňoval lidský faktor. Manuální telefonní ústředna měla tvar stolního pracoviště, kde telefonní vedení byla ukončena na svírkách a propojení byla prováděna šňůrami, ukončenými kolíky, které se zasouvaly do svírek vedení. Vzhled takové ústředny je na následujících obrázcích. První manuální telefonní ústředna na světě, byla uvedena do provozu ve státě Connecticut  již v roce 1878.

Ženská obsluha telefonní ústředny

Nemožnost utajení hovoru inspirovalo Almon Strowgera, povoláním hrobníka, který neměl rád nespolehlivou lidskou obsluhu. Podezíral podplacenou obsluhu manuální telefonní ústředny, že  prý záměrně přepojovala hovory na jeho konkurenta. Proto  vymyslel v roce 1891 automatický volič (nazývaný Strowgerův). První Strowogerova automatická telefonní ústředna byla uvedena do provozu roku 1892 v městě La Porte v Indianě. Princip Strowgerova voliče spočívá v počítání pulsů vysílaných z telefonu s kruhovou číselnicí - s každým pulsem se volič přesune do další polohy. Kaskádním řazením voličů se zpracovává více čísel. V té době asi bylo obvyklé, že specialista z jiného oboru, v tomto případě paradoxně velmi vzdáleném, uplatnil své nápady ve formě nových technických objevů. Tyto voliče byly základním prvkem automatických mechanických telefonních ústředen I. generace, které byly vyráběny a instalovány ještě v 60. letech minulého století.

Ještě bych chtěl doplnit informace o rozšiřování telefonů v českých zemích. Telefon a jeho používání se rychle rozšířil z USA do dalších částí světa. Ne všude byl přijat telefon  s  pozitivní odezvou. Když Bell nabídl telefon britské vládě, tak její odpověď  byla formulována britským poštovním úřadem takto: Američané snad takovou věc potřebují, ale Angličané předávají zprávy pomocí malých chlapců, kteří spolehlivě přenášejí listy mezi adresáty. Další vývoj ukázal, jaký to byl omyl.

Úplně prvním podnikem, který u nás telefon  využil, byl uhelný důl saského podnikatele Richarda Hartmanna v Ledvicích na Teplicku, který vybudoval dva kilometry dlouhou telefonní linku ze své správní budovy na nádraží v Duchcově. To se stalo 10. dubna 1881. Jen o měsíc později - přesně 21. května - si nechal propojit byt se svým vysočanským cukrovarem podnikatel Friedrich Frey. Tak se dostaly první telefony i na území dnešní Prahy.

Vynálezce  Almon B. Strowger se svým automatickým telefonním voličem

Vynálezce  Almon B. Strowger se svým automatickým telefonním voličem

Jenže vedení s jedním telefonem na každém konci, to pořád ještě nebyla telefonní síť. Uvědomil si to i geograf, mecenáš a podnikatel Jan Palacký, syn "otce národa" Františka Palackého. S několika společníky založil Pražské podnikatelství pro telefon. Získali prvních deset předplatitelů a 11. srpna 1882 spustili první telefonní ústřednu na našem území. Sídlila v domě č. p. 495 (Richterův dům) na Malém rynku vedle Staroměstského náměstí. Vydržela tu v provozu až do roku 1902.

Podniku se dařilo a zájemců o telefonní spojení rychle přibývalo. Už rok po svém založení vydala Palackého firma první telefonní seznam, v němž bylo 98 účastníků. Roku 1884 ale svou koncesi převedla na britskou firmu Telephone Construction and Maintenance Co. Ltd., která už ve stejném oboru podnikala v Plzni a Liberci. V roce 1889 pak byl zahájen telefonní provoz mezi Prahou a Vídní. O rok později se Praha připojila na evropskou mezinárodní telefonní síť.

Roku 1892 se rakouské mocnářství rozhodlo, že bude spoje provozovat samo, a založilo c. a k. Poštovní úřad, který následujícího roku převzal i telefonní infrastrukturu včetně ústředen. V té době už bylo na pražskou ústřednu připojeno 1051 stanic. Město tehdy mělo 437 000 obyvatel, na jednu stanici tedy připadaly více než čtyři stovky osob. Životního stylu většiny Pražanů se proto telefon ještě moc nedotkl. Roku 1918 ale pražský telefonní seznam obsahoval už 8214 účastníků.  Tento státní monopol v Čechách na telefonní provoz přetrval ještě dalších více než 100 let.

Telefonování koncem 19. století (a ještě dlouho potom) ovšem vypadalo úplně jinak než dnes. Přestože typické "Haló, haló!" údajně používal už vynálezce telefonu Bell, u nás se zpočátku do mikrofonu říkalo "Hej, hej!". Zřejmě v duchu písně Hej, Slované... Roku 1918 navrhl tehdejší ředitel pražské telefonní ústředny Jiří Felix, aby lidé raději říkali "Prosím". Znalci díla Járy Cimrmana zase vědí o jeho snaze zavést zvolání "Hola, hola!". Nakonec ale přece jen zvítězilo i u nás americké "Haló, haló!".

Budova meziměstské telefonní a telegrafní ústředny v Praze na ŽižkověNa přístrojích nebyly klávesnice a ani číselnice, ale jen obyčejná klika induktoru. Induktor vyráběl střídavý elektrický proud. Zvedli jste sluchátko, zatočili klikou a na druhém konci se zdvořile ozvala paní sedící v ústředně. Té jste řekli, komu voláte, a ona vás - při troše štěstí - spojila. Tím ale starosti s hovorem nekončily: nestačilo se s člověkem na druhém konci drátu rozloučit a seknout sluchátkem. Hovor bylo ještě nutné odhlásit. Obnášelo to další prudké zatočení klikou. Starost, zda jste na to nezapomněli, mívala i slečna v centrále. A tak vám občas do hovoru vstoupila otázkou: "Stále hovoříte?"

Rozšiřování telefonních služeb pokračovalo i po vzniku samostatného československého státu. Důležitým milníkem bylo uvedení do provozu meziměstské telefonní a telegrafní ústředny 19. června 1927. Ústředna zasahuje do tří ulic - Fibichovy, Křížkovského a Kubelíkovy v Praze na Žižkově. Pro Prahu bylo vybudováno 127 meziměstských a mezinárodních vedení, která byla připojena na osmdesát pracovišť této nově zbudované ústředny. Ta byla vybavena manuálními přepojovači systému Siemens-Halske se žárovkovým návěštěním. Bylo zde  zaměstnáno na 350 pracovníků.

Následně se začal v českých zemích rozvíjet telekomunikační průmysl, který byl většinou vázán formou majetkových účastí na zahraniční velké telekomunikační koncerny jako Siemens Halske, General Electric a Ericssson.

 

07.03.2018
[ zpět ]
volejte nonstop +420 225 006 555

Copyright © 2018 - Algotech a.s. - all rights reserved - Zpracování osobních údajů - všeobecné obchodní podmínky - Tvorba www stránek