Je vaše firma připravená čelit kybernetickým hrozbám roku 2025? Otázka bezpečnosti IT je stále naléhavější. Může za to rostoucí počet ransomware útoků a častější využívání umělé inteligence útočníky. Podle predikcí bude do roku 2025 chybět 3,4 milionu odborníků na kybernetickou bezpečnost, což situaci ještě zhorší. Zjistěte, jaké kroky byste měli podniknout, abyste ochránili své systémy.
Kybernetické hrozby v roce 2025 budou představovat obrovskou výzvu pro organizace a jednotlivce po celém světě. S rychlým vývojem technologií, jako jsou internet věcí (IoT) a umělá inteligence (AI), se zvyšuje i komplexita a intenzita kybernetických útoků. V následujícím textu se pokusíme nastínit hlavní možnosti, jak těmto hrozbám čelit, a poskytneme zásadní informace o tom, jak mohou firmy lépe chránit své informační systémy a infrastrukturu.
Konkrétní opatření, která mohou organizace přijmout pro účinnou obranu proti těmto hrozbám, zahrnují například:
Ransomware zůstává podle aktuálních statistik jednou z nejvýznamnějších kybernetických hrozeb a jeho vývoj nadále přináší stále sofistikovanější metody hackerských útoků. Národní úřad pro kybernetickou a informační bezpečnost (NÚKIB) dopředu předpovídal, že v roce 2024 a 2025 bude riziko kybernetických útoků, zejména ransomwaru, nadále růst.
Jednou z hlavních taktik je dvojité vydírání, kdy útočníci nejen šifrují data, ale zároveň vyhrožují jejich zveřejněním, pokud oběť nezaplatí výkupné. Tento trend, známý jako Ransomware-as-a-Service (RaaS), umožňuje i méně zkušeným hackerům si ransomware pronajmout a provádět útoky, za což pak odvádějí část zisku poskytovatelům.
V roce 2024 došlo k významnému útoku RaaS skupiny ALPHV (BlackCat) na síť Change Healthcare v USA, který způsobil rozsáhlé narušení zdravotnických služeb a dočasné uzavření lékáren po celé zemi. Útočníci požadovali výkupné ve výši 22 milionů dolarů, které opravdu obdrželi. Přesto útočníci provedli tzv. exit scam a ukradli citlivá data i po zaplacení výkupného.
RaaS se v posledních letech stal velkým tahounem kyberzločinu, přičemž v roce 2023 vzrostl počet aktivních ransomware skupin o 30 %. Ransomware scéně podle některých zdrojů dominují skupiny jako LockBit a BlackCat. LockBit stojí dokonce za více než 19 % všech útoků, které proběhly v roce 2023. I když mnoho organizací používá zálohy k obnově dat, přes 62 % obětí výkupné stále zaplatí, aby předešly dalším komplikacím, jako je zveřejnění citlivých dat a omezení vlastního fungování. Organizace se musí zaměřit na zlepšení kybernetické hygieny, což zahrnuje:
Platba výkupného se obecně nedoporučuje, protože nezaručuje, že útočníci skutečně nepublikují ukradená data. Zatím sice neexistuje přímý zákaz platby výkupného v případě ransomware útoků, ale v některých situacích to může být nelegální, například pokud by platba porušila mezinárodní sankce nebo financovala terorismus. V roce 2023 se přibližně 40 zemí, včetně USA, EU a dalších členů mezinárodní iniciativy CRI (Counter Ransomware Initiative), zavázalo nepodporovat platbu výkupného vládními institucemi.
Velká Británie momentálně uvažuje o zavedení přísnějších pravidel ohledně platby za ransomware, včetně licenčního schématu, které by firmám nařídilo získat souhlas před uskutečněním platby. Existují rovněž návrhy na úplný zákaz plateb v případech, kdy jde o organizace spojené s kritickou národní infrastrukturou. Austrálie také zvažuje úplný zákaz těchto plateb, čímž by měla docílit omezení motivace útočníků provádět tyto typy útoků. Tento krok je však kontroverzní, protože někteří odborníci varují, že by mohl vést k tomu, že oběti nebudou spolupracovat s policií.
V České republice nicméně platba výkupného za vrácení odcizených dat nelegální není, vždy je ale lepší prevence, protože ani po zaplacení výkupného není žádná jistota, že data budou vrácena a nezveřejněna v budoucnu.
Při nárůstu hackerských útoků na VPN (Virtual Private Network) a RDP (Remote Desktop Protocol) by se měla zvláštní pozornost věnovat zajištění vzdáleného přístupu. Navzdory snaze zlepšit IT bezpečnost jsou stále zřejmé mezery v kybernetické obraně. Například více než 63 % organizací uvádí, že útočníci byli v jejich sítích až šest měsíců před detekcí. V některých případech ale útočníci zůstávají v interních sítích i více než rok, aniž by byli odhalení. Během této doby mohou:
To útočníkům umožňuje plně mapovat vnitřní infrastrukturu společnosti a maximalizovat zisky z útoku.
Kybernetické útoky v České republice zaznamenávají každoročně nárůst, vyžadující zlepšení koordinace mezi veřejným a soukromým sektorem. Národní úřad pro kybernetickou a informační bezpečnost hraje klíčovou roli při:
V roce 2023 Česká republika zaznamenala rekordní počet kybernetických útoků, přičemž NÚKIB registroval 262 incidentů, což představuje téměř dvojnásobek oproti předchozímu roku. Mezi nejvýznamnější útoky patřily DDoS útoky, které cílily na státní instituce, včetně Ministerstva vnitra a policie, a také na pražské letiště. Tyto útoky byly spojované s pro-ruskou skupinou NoName057(16) a často byly reakcí na podporu Ukrajiny ze strany České republiky.
Kromě toho NÚKIB zaznamenal v polovině roku 2023 zvýšení aktivit ransomware skupin, včetně notoricky známých hráčů, jako jsou LockBit a PLAY, kteří cílili na strategicky důležité české organizace. Tyto incidenty jasně ukazují, že kybernetické hrozby v ČR se neustále zvyšují a vyžadují neustálé investice do bezpečnostních opatření.
Koordinace mezi státními orgány a firmami je bezpochyby zásadní pro řešení kybernetických incidentů. Vláda ČR se stále více zaměřuje na předcházení útokům prostřednictvím vzdělávání, prevence a auditů kybernetické bezpečnosti. Ty pomáhají identifikovat slabiny ve firemních systémech, které spadají pod regulaci, a zajistit soulad s bezpečnostními normami.
Firmy čelí rostoucím kybernetickým rizikům, včetně útoků na dodavatelské řetězce a phishingových kampaní. V roce 2023 došlo v ČR k několika významným incidentům, kdy byly narušené systémy státní správy a zdravotnických zařízení. V reakci na to firmy výrazně investují do bezpečnostních řešení, jako jsou systémy SOC nebo SIEM, které umožňují nepřetržité monitorování bezpečnostních incidentů, a zároveň provádějí penetrační testování k odhalení zranitelností.
Rozšíření IoT představuje obrovský potenciál pro růst počtu připojených zařízení, ale zároveň přináší vážné kybernetické hrozby. Očekává se, že v roce 2024 překročí počet IoT zařízení 19 miliard, což dramaticky rozšíří plochu, na kterou mohou útočníci zaměřit své aktivity. Zranitelnosti v chytrých zařízeních mohou být zneužité k útokům, včetně krádeží citlivých dat a DDoS útoků (Distributed Denial of Service). Jedná se o typ kybernetického útoku, při kterém útočníci zahlcují server nebo síť obrovským množstvím požadavků z různých zdrojů, což vede k přetížení a dočasné nedostupnosti služby nebo webové stránky.
Tip: Chcete-li o IoT vědět více, přečtěte si o tom, kde a jak vám pomůže.
Abychom zabezpečili IoT zařízení a minimalizovali rizika spojená s jejich zranitelnostmi, je důležité přijmout několik konkrétních opatření. Zde jsou některé z klíčových kroků, které můžete implementovat:
Implementace těchto kroků může výrazně zlepšit zabezpečení IoT zařízení a snížit riziko jejich zneužití k útokům.
Zprávy ukazují, že například v roce 2024 průmyslové systémy v oblasti kritické infrastruktury čelí vážným bezpečnostním rizikům, přičemž až 53 % organizací v tomto sektoru zaznamenalo bezpečnostní incidenty spojené s IoT zařízeními, které vedly ke ztrátě dat nebo výpadku systémů. Útoky na průmyslové IoT (IIoT) systémy, jako jsou průmyslové senzory a systémy v chytrých továrnách, mají devastující následky na kritickou infrastrukturu. Aby organizace předešly těmto hrozbám, musí přijímat opatření jako:
Umělá inteligence (AI) bude v roce 2025 sloužit jak pro obranu, tak pro útoky. Útočníci využívají generativní AI k vytváření realistických phishingových útoků, a dokonce k vytváření deepfake videí nebo hlasových záznamů, čímž oklamávají oběti a získávají citlivé informace. Generativní AI také usnadňuje automatizaci útoků, což znamená, že kyberzločinci své operace provádí rychleji a efektivněji.
Tip: Před časem jsme se AI věnovali v článku o tom, jaké jsou současné možnosti umělé inteligence.
Umělá inteligence se zároveň stává důležitým nástrojem pro organizace, které ji používají pro detekci a prevenci hrozeb. Pomocí AI je možné analyzovat velká data a identifikovat potenciální hrozby, které by mohly uniknout běžným kontrolním systémům. Zde jsou příklady reálně používaných AI nástrojů a jejich přínosy:
Tyto nástroje využívají AI nejen k detekci hrozeb, ale také k automatizaci celého procesu odezvy na incidenty, což výrazně zrychluje reakce na útoky a minimalizuje riziko škod.
V letech 2024 a 2025 se očekává rostoucí nasazení AI pro automatizaci bezpečnostních opatření, což by mohlo výrazně snížit množství falešných poplachů a zvýšit přesnost detekce hrozeb. Tento rozvoj AI přináší obrovské výhody v oblasti kybernetické bezpečnosti, vyžaduje však pečlivou kontrolu a odpovědné nasazení, aby se předešlo potenciálním rizikům, jako je manipulace s daty či narušení algoritmů.
Efektivní obrana proti kybernetickým hrozbám vyžaduje komplexní přístup založený na principech zero trust. Tento bezpečnostní rámec funguje na principu „nikdy nedůvěřuj, vždy ověřuj“, což znamená, že se neustále ověřuje každé zařízení, uživatel i přístupový bod. S ohledem na nárůst digitálních zařízení a hybridního pracovního prostředí se stal zero trust důležitým přístupem, který organizacím pomáhá minimalizovat rizika laterálních útoků a zabránit útočníkům v šíření přístupu po síti.
Zajímavost: Očekává se, že do roku 2025 přijme zero trust více než 80 % podniků jako svou hlavní bezpečnostní strategii.
Co můžete udělat pro to, abyste zero trust efektivně implementovali?
Kromě technologií, jako je vícefaktorová autentizace (MFA) a segmentace sítě, je nezbytné pravidelně provádět školení personálu a simulace kybernetických útoků. Tato cvičení pomáhají zaměstnancům rozpoznat známky kybernetických hrozeb a reagovat na ně včas. Předpokládá se, že investice do těchto školení a automatizovaných bezpečnostních nástrojů v roce 2025 ještě vzroste.
Tip: Projděte si náš článek Hackeři útočí stále častěji: Proč nepodceňovat kybernetickou bezpečnost?
V roce 2024 je patrný trend směrem k integraci AI a strojového učení pro zabezpečení cloudů. Jak už jsme naznačili v jiné části článku, tyto technologie umožňují rychlou detekci hrozeb a automatizovanou reakci, čímž snižují dobu, po kterou mohou útočníci v systému zůstat. AI systémy například sledují neobvyklé chování uživatelů a automaticky izolují podezřelá zařízení.
Secure Access Service Edge (SASE) kombinuje síťové a bezpečnostní funkce do jednoho cloudového řešení. To zahrnuje komponenty jako Cloud Access Security Broker (CASB), Firewall-as-a-Service (FWaaS), Secure Web Gateway (SWG) a Zero Trust Network Access (ZTNA). SASE pomáhá firmám chránit uživatele, kteří přistupují ke cloudovým aplikacím a datům, bez ohledu na jejich fyzické umístění. Hlavní výhody pro firmy:
Tyto technologie tedy umožňují lepší ochranu citlivých dat a efektivní správu přístupu bez ohledu na fyzické umístění uživatele.
Tip: Přečtěte si náš článek Proč mít IT v cloudu? 94 % firem hlásí vyšší bezpečnost a 40% úspory.
Státem sponzorované kybernetické útoky budou i v roce 2025 jedním z hlavních nástrojů kybernetické války mezi národy. Tyto útoky se zaměřují na strategické cíle, včetně kritické infrastruktury, jako jsou energetické, finanční a zdravotnické systémy, a jejich cílem je oslabit geopolitické soupeře a získat citlivá data. Státy jako Čína, Rusko, Severní Korea a Írán jsou dlouhodobě spojované s rozsáhlými kybernetickými kampaněmi, které se zaměřují na krádeže duševního vlastnictví nebo na destabilizaci ekonomických a vládních struktur jiných zemí.
Některé z největších kyberútoků v minulých letech zahrnovaly narušení telekomunikačních a energetických sítí a byly motivované nejen finančními zisky, ale i geopolitickými cíli, jako je ovlivnění veřejného mínění či volebních procesů.
Pro ochranu před těmito hrozbami bude zásadní spolupráce mezi vládami a soukromým sektorem, která zahrnuje například sdílení informací mezi státy a zavádění přísnějších regulačních opatření.
Deepfake technologie a útoky na blockchainové systémy představují nově se objevující kybernetická rizika. Deepfake využívá umělou inteligenci k manipulaci s videi a zvukovými záznamy. Je stále sofistikovanější a často slouží k šíření dezinformací a podvodů. V roce 2025 zřejmě dojde k jeho zvýšenému používání v politických kampaních a při kybernetických podvodech, kdy bude veřejnost manipulovaná prostřednictvím falešných projevů a médií.
Terčem útoků se stávají také blockchainové systémy, které jsou základní technologií pro kryptoměny a další decentralizované aplikace. Útoky na smart kontrakty nebo krádeže kryptoměn ukázaly, že i blockchain má své zranitelnosti. I když jsou považované za bezpečné díky své decentralizované povaze. Kyberzločinci se budou stále více zaměřovat na tuto oblast, protože blockchain technologie proniká do stále více odvětví.
Deepfake i blockchainové útoky představují závažnou výzvu, které se organizace musí postavit pomocí pokročilých nástrojů AI pro detekci podvodných aktivit a silných šifrovacích metod, aby ochránily integritu dat a zabránily podvodům.
Tip: Mohl by vás zajímat náš článek Blockchain a kryptoměny: návrat ve velkém stylu?
Nedostatek kvalifikovaných odborníků na kybernetickou bezpečnost představuje jeden z největších problémů, kterým budou organizace čelit i v roce 2025. V globálním měřítku se tedy odhaduje, že chybí miliony expertů na kyberbezpečnost, což výrazně oslabí schopnost organizací bránit se proti stále rostoucím hrozbám.
Firmy již přijímají různé strategie, jak tento nedostatek řešit. Například některé z nich investují do školení a certifikačních programů, jako jsou CISSP a CEH, aby zvyšovaly kvalifikaci stávajících zaměstnanců. Firmy jako Fortinet se zavázaly vyškolit až milion nových expertů v oblasti kybernetiky do roku 2026.
Jaké jsou hlavní důvody nedostatku?
Každý z těchto prvků může mít různé bezpečnostní požadavky, a to vyžaduje specifické znalosti a zkušenosti. Bez dostatečného počtu kvalifikovaných pracovníků se riziko napadení zvyšuje, protože odborníci musejí ovládat více technologií a zajistit, aby byla bezpečnostní opatření účinná napříč všemi prostředími.
Jak už jsme zmínili, v roce 2025 bude scházet přibližně 3,4 milionu expertů na kyberbezpečnosti. Tento nedostatek bude mít negativní dopad na bezpečnostní strategii podniků po celém světě. Společnosti však podnikají kroky k řešení tohoto problému tím, že rozšiřují náborová kritéria a přijímají kandidáty i bez tradičního vzdělání v IT. V mnoha případech nabízejí firmám možnost zajištění odborných certifikací a dalšího vzdělávání pro nové i stávající zaměstnance.
Jaké je možné řešení problému?
Potřebujete být o krok napřed před kybernetickými hrozbami roku 2025? S nástupem AI a IoT se kybernetická rizika zvyšují – jste na ně připravení? V Algotechu vám nabízíme komplexní IT bezpečnostní řešení šité na míru, včetně auditu kybernetické bezpečnosti.
Pravidelné hodnocení a aktualizace bezpečnostních opatření jsou nezbytné pro udržení bezpečnosti vaší firmy. Kybernetické hrozby se neustále vyvíjejí, proto je nutné nejen zavádět pokročilá bezpečnostní řešení, ale také je průběžně kontrolovat a přizpůsobovat aktuálním rizikům.
Díky dlouholetým zkušenostem a týmu odborníků se můžete spolehnout na ochranu vašich dat i systémů. Nezáleží, jak velké výzvy vám přinese kybernetický prostor, společně najdeme řešení, které vás udrží v bezpečí. Chcete vědět více? Kontaktujte nás, rádi vám se vším pomůžeme.
Copyright © 2024 - Algotech a.s., all rights reserved
| Zpracování osobních údajů |
Všeobecné obchodní podmínky